|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
Přátelství a partnerské vztahy u mladých dospělých s poruchou autistického spektra
Slavíčková, Kateřina ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá přátelskými a partnerskými vztahy u mladých dospělých lidí na spektru. V literární části je představeno vymezení poruch autistického spektra dle Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů i příručky Americké psychiatrické společnosti DSM-V, dále jsou rozebrány specifické oblasti poruch autistického spektra, kdy pozornost je věnována hlavně sociální oblasti, kapitola se také věnuje diagnostice a možnostem podpory. Další kapitola se týká obecných aspektů přátelství a specifik v přátelství u lidí na spektru. Stejně tak je rozdělena kapitola partnerských vztahů. Literární část dále obsahuje specifika vztahů v online světě a je zakončena stručným shrnutím. Výzkumná část začíná představením cílů výzkumu a výzkumných otázek. Design zkoumání byl koncipován jako kvalitativní. Samotný výzkum byl uskutečněn ve dvou fázích, kdy první z nich představoval online dotazník. Druhou fází pak tvořily polostrukturované rozhovory, které měly za cíl prohloubit získané poznatky z dotazníku. Obě fáze výzkumu byly vyhodnocovány kvalitativně pomocí metody tematické analýzy. Výsledky práce popisují, jak lidé na spektru vnímají a definují přátelské a partnerské vztahy a jak se do těchto vztahů promítá online prostor. Práce také pojmenovává aspekty, které jsou v oblasti...
|
|
| |
|
|
Přechod člověka s mentálním postižením ze školy do dospělého života prizmatem pedagogických pracovníků
Wiesnerová, Kateřina ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem přechodu osob s mentálním postižením ze školy do dospělého života. Cílem je porozumět tomuto procesu a faktorům, které ho ovlivňují, dále zjistit, jak respondenti vnímají úspěšný přechod a co k němu vede. V práci jsou popsána teoretická východiska týkající se přechodu osob mentálním postižením do dospělosti. Uvedena je definice procesu přechodu, jeho plánování a oblasti. Popsána je dostupná podpora v České republice, problematika sebeurčení a role rodiny během přechodového období. V další části je definována dospělost, její období a specifika u osob s mentálním postižením. Výzkumné šetření bylo provedeno v rámci projektu PEDAL. Byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu a metoda diskuse ohniskových skupin. Respondenty šetření bylo pět pedagogických pracovníků škol dle § 16 odst. 9, školského zákona, vzdělávající žáky a studenty s mentálním postižením v posledních dvou až třech letech školní docházky. Prostřednictvím tematické analýzy byla definována čtyři témata a několik subtémat, která reagovala na výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že plánování přechodu během školní docházky má mnoho podob a podílí se na něm mnoho subjektů. Velký vliv má okolí jedince, především pak jeho rodina. Mladý dospělý s mentálním postižením čelí během tohoto období mnoha překážkám -...
|
|
|
Psychologie učení dospělých - role emocí v učení dospělých
Janatová, Katarína ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou psychologie učení. Zaměřuje se na zjišťování vlivu druhu a intenzity emocí na učení a na zvládání testových zátěží. Hledá souvislosti mezi motivací k učení a setrváním ve studiu u dospělých studentů. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány jednotlivé jevy související s učením, testováním a prožíváním emocí vysokoškolskými studenty v kombinované formě studia. V této části je také popsán netradiční student se svými specifiky, jež jej odlišují od studenta tradičního. Jsou zde vymezeny také bariéry a úskalí, kterým musí tento jedinec během učení čelit a překážky, jež překonává. V úvodu této části jsou položeny výzkumné otázky a stanoveny hypotézy, kterými se práce zabývá. V empirické části je popsán smíšený výzkum a jeho realizace. Kvalitativní výzkum probíhal na základě hloubkových nestrukturovaných rozhovorů. Pomocí standardizovaného dotazníku Achievement Emotions Questionnaire (AEQ) - Reinhard Pekrun, Thomas Goetz et al. byla sesbírána data v rámci kvantitativního výzkumu. Z dotazníku byla využita pouze ta část, jež se týká prožívání emocí těsně před testováním, během něj a po testování. Výsledky výzkumu byly vyhodnoceny, popsány a porovnány s odbornou literaturou a vybranými výzkumnými šetřeními. Autoři těchto výzkumů shodně...
|
|
|
Postoj vysokoškolských studentů ke sportu a pohybovým aktivitám
Šimurdová, Alžběta Anna ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Peřinová, Radka (oponent)
Autor: Bc. Alžběta Anna Šimurdová Název: Postoj vysokoškolských studentů ke sportu a pohybovým aktivitám Cíle: Cíli práce je zjistit, zda se studenti vysokých škol věnují více sportu a pohybovým aktivitám v porovnání se skupinou pracujících občanů České republiky. Zda mají preferenci ve sportovních nebo jiných pohybových aktivitách. Dalším cílem je provedení analýzy a porovnání životosprávy uvedených skupin se zaměřením na stravu, závislosti a spánkový a denní režim. Metody: Práce má charakter kvantitativního výzkumu. Jako výzkumná metoda byl zvolen dotazník "SFSPA", který byl přepracován podle potřeb a východisek teoretické části této diplomové práce. Dotazník byl publikován pomocí formuláře na platformě Google Forms, ze které byly odpovědi převedeny do programu MS Excel. V programu MS Excel byla data dále zpracována do popisné statistiky, výsledky převedeny do grafů a vytvořeny kontingenční tabulky. Hypotézy jsme ověřili pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Výsledky: Do dotazníkového šetření se zapojilo 294 účastníků z České republiky. Z respondentů bylo 187 studentů vysokých škol a 107 pracujících občanů. Celkově se do výzkumu zapojilo 202 žen a 92 mužů. Výsledky ukázaly, že doba strávená sportem a pohybovou aktivitou se statisticky významně neliší mezi skupinou studentů a pracujícími osobami....
|
|
|
Vysokohorská turistika, cesta posílení těla a ducha
PTÁČNÍKOVÁ, Dominika
Abstrakt: Cíl bakalářské práce spočívá ve zmapování faktorů ovlivňující motivaci k vysokohorské turistice u mužů a žen ve věku 20-45 let. Předmětem šetření byl výzkumný vzorek čítající na 921 respondentů, jenž sestával z 614 žen a 307 mužů. V teoretické části práce jsem čerpala z české i zahraniční literatury a běžně dostupných zdrojů, jenž byly podrobeny obsahové analýze literárních děl. Práce se v této části zabývá v první řadě pojmem motiv, potřeby, motivace a motivace k vysokohorské turistice. Dále cílí na vymezení pojmu vysokohorská turistika a její podkategorie. Poslední kapitola teoretické části je věnována vývojovým specifikům jednotlivých úrovní dospělosti. Výzkumná část sestává z vyhodnocení výsledků anonymního dotazníku vlastní konstrukce, jejž vyplnila část české populace, již spojuje láska a zkušenosti s vysokohorskou turistikou. Bylo nashromážděno a následně vyhodnoceno na 921 dotazníků, přičemž dosažené výsledky jsou v práci předloženy formou tabulek a grafů doplněných o stručný komentář. Z výsledků šetření vyplývá, že muži v procentuálním zastoupení 33,4 % představovali minoritní skupinu dotazovaných osob, a to i v případě srovnání jednotlivých věkových kategorií. Dalším významným zjištěním bylo, že lidé s dosaženým terciálním vzděláním tvoří, se skóre 59,5 %, podstatnou část vysokohorské populace. V otázce motivace bylo odhaleno, že nejvýznamnější motivaci k vysokohorské turistice představuje požitek z krajiny. Požitek z krajiny jakožto klíčovou motivaci k vysokohorské turistice volilo na 80,5 % účastníků dotazníkového šetření.
|
|
|
Bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením
JAŠKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zaměřuje na osoby s tělesným a kombinovaným postižením a možnosti jejich samostatného bydlení. Cílem diplomové práce byla komparace jednotlivých v praxi využívaných způsobů a modelů bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením zejména z pohledu samotných uživatelů bydlení a zahrnující bydlení v zařízení pobytové sociální služby, samostatné bydlení s podporou terénních sociálních služeb nebo neformálních pečovatelů a dobrovolníků. Zvýšená pozornost bude věnována ne zcela běžným a tradičním modelům zajištění samostatného bydlení, kvalifikovaný popis jejich fungování a možnosti jejich širšího využití. Ke zjištění cíle diplomové práce byly stanoveny tři výzkumné otázky. VO1: Jak se liší role sociálního pracovníka a používané metody sociální práce v rámci podpory uživatele při přechodu do samostatného bydlení a při jeho realizaci v závislosti na využitém modelu bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením? VO2: V čem spočívají pozitivní přínosy a subjektivně vnímané nevýhody jednotlivých využívaných modelů a způsobů samostatného bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením? VO3: Jakým způsobem a s jakými organizačními a personálními požadavky a právním rámcem jsou realizovány "netradiční" způsoby samostatného bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením v porovnání s obvyklými a převážně využívanými formami? Jaké jsou možnosti a příležitosti pro jejich rozvoj a širší využití? Výzkumná část byla zpracována na základě kvalitativní výzkumné strategie prostřednictvím metody dotazování, techniky polostrukturovaného rozhovoru. Tento rozhovor se skládal z otázek pro poskytovatele a otázek pro uživatele jednotlivých služeb a rovněž netradiční formy samostatného bydlení. Rozhovory se skládaly z 25 otázek, které byly na základě rozhovorů doplňovány dalšími otázkami. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že existují velké rozdíly mezi tradičními způsoby samostatného bydlení, a ne zcela běžnými formami samostatného bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením.
|
|
|
Rodina pečující o dospělé dítě s mentálním postižením
KOUBKOVÁ, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku rodin pečujících o dospělé dítě s mentálním postižením. Cílem této práce je zmapovat, jakým způsobem rodiče, kteří o své dítě s mentálním postižením pečují dlouhodobě i v jeho dospělém věku, nahlížejí na to, jak se celá situace promítá do partnerského a rodinného života, jak je jejich život limitován a obohacován, zda vnímají nějaké změny v péči o svého potomka a jak je reflektují. Práce se také zaměřuje na zdroje, ze kterých rodiče čerpají sílu pro překonávání těžkostí vyplývajících z péče o svého potomka, a opory, které se jim dostává. V teoretické části je definováno mentální postižení, jsou zde popsány specifika dospělých osob s mentálním postižením, a jak mentální postižení dítěte ovlivňuje situaci rodiny. Praktická část je realizována metodou kvalitativního výzkumu a formou polostrukturovaných rozhovorů s šesti rodiči dospělých osob s mentálním postižením, tedy čtyřmi rodinami. Bylo zjištěno, že v rodinách vlivem přítomnosti dítěte s postižením došlo k mnoha změnám a omezením. Rodiče vnímají řadu negativ spojených s péčí o postižené dítě, které přímo vyplývají z povahy postižení, a také přínosy. Nebylo zjištěno, že by měla přítomnost mentálně postiženého dítěte vliv na partnerství rodičů. Dále bylo zjištěno, že důležitým faktorem pro zvládání náročných situací vyplývající z péče, jsou opory různých typů, které se rodičům dostávají, a že rodiče zvládají náročné situace specifickými způsoby. Z výzkumu vyplývá, že rodiče silně pociťují obavy o budoucnost svého dítěte.
|
|
|
Volnočasová pedagogika v centru Arpida se zaměřením na dospělé osoby s kombinovaným postižením
COUFALOVÁ, Petra
Tato práce se zabývá tématem, zda může dojít na základě vícedenního tábora pro dospělé osoby s kombinovaným postižením, k posunu v uvědomění si jejich vlastní dospělosti. Zda je možné, aby tento proces ovlivnili externí asistenti a případně mohlo dojít ke vzájemnému přínosu. Teoretická část práce je věnována pojmu pedagogika volného času, vymezuje zdravotní postižení, představuje dospělé osoby se zdravotním postižením, Centrum Arpida a organizaci letního tábora po osoby s kombinovaným postižením. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem, kdy jsou zhodnocovány získaná data, která vznikla na základě rozhovorů s vybranými respondenty.
|
host ::
RSS.